Tajemství jackfruitu podle staré ajurvédy

Jackfruit v ajurvédě a původ jeho jména

Starověká ajurvédská literatura doporučuje konzumovat jackfruit ještě před jeho úplným dozráním. V této fázi má totiž plod nejvyšší obsah živin a zároveň je lehčeji stravitelný. Nezralý jackfruit se proto od nepaměti využíval jako posilující a léčivá potravina.

Odkud se vzal název „jackfruit“?

Slovo jackfruit pochází z jazyka malajálam, kde se používá označení chakka. To je odvozeno z výrazu che-kai, který doslova znamená „shluk zelených plodů“. Jackfruit totiž na stromě nikdy neroste osamoceně – objevuje se v celých skupinách spojených jádrem.

Jak plod postupně mění svou konzistenci, mění se i jeho pojmenování: nezralý jackfruit se nazývá idi-chakka, zatímco plně zralý dostává název chakka-pazham. Zajímavé je, že původní slovo chakka bylo určeno výhradně pro zelený, nezralý plod – tedy právě pro fázi, kdy je nejbohatší na živiny.

Jackfruit jako „terapeutické ovoce“

Latinské označení Artocarpus spojuje řecká slova artos („chléb“) a carpus („ovoce“). Už v dávných dobách byl jackfruit považován nejen za potravinu, ale také za léčivý prostředek – zdroj energie, síly a vitality.

Nezralý jackfruit v moderní kuchyni

Díky své vláknité struktuře a neutrální chuti se nezralý jackfruit snadno přizpůsobí kořenění a omáčkám. Proto se dnes využívá především jako rostlinná alternativa masa. Po naložení a okořenění chutná velmi podobně jako trhané vepřové či kuřecí.

Aby si zachoval maximum živin, suší se při nízkých teplotách ještě před dozráním. Takto připravený jackfruit je všestrannou surovinou – lze ho použít do tradičních asijských receptů, mexických tacos, ale i do českých jídel, jako je guláš či segedín.